V reakci na zvyšující se počet uprchlíků, kteří přicházeli do Německa, se Mareike Geiling a Jonas Kakoschke rozhodli jednomu z nich nabídnout volný pokoj ve svém bytě. To bylo na podzim roku 2014. Nyní Mareike a Jonas řídí projekt Flüchtlinge Willkommen Deutschland, v jehož stopách se vydaly další týmy z 11 států, včetně České republiky. Dohromady jsme našli důstojné bydlení více než tisíci uprchlíků.

U myšlenky a realizace rozšíření iniciativy do České republiky stála skupina lidí s různými životními a pracovními zkušenostmi, které spojuje přesvědčení o nutnosti dodržovat práva a zachovávat důstojnost lidí na útěku. Projekt Uprchlíci vítejte funguje pod záštitou Sdružení pro integraci a migraci. Činnost projektu byla znovu obnovena se začátkem ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.

Jsme profesionální tým placených zaměstnanců a naše práce je podporována prací dobrovolníků. Náš tým funguje díky podpoře od soukromých nadací a individuálních dárců.

Jsme součástí Sdružení pro integraci a migraci, které poskytuje bezplatné právní, sociální a psychosociální poradenství cizincům žijícím na území České republiky. Přehled všech aktivit a zdroje financování najdete na webu migrace.com

Ubytování nabízíme lidem, kteří v Česku získali azyl, doplňkovou ochranu, dočasnou ochranu či vízum strpění, a nebo o tento status požádali – tedy těm, kteří na našem území pobývají zcela legálně. Naší cílovou skupinou jsou lidé bez možnosti si sami najít důstojné bydlení, lidé, kteří opustili hromadná uprchlická zařízení nebo ti, kteří mají pouze krátkodobé ubytování a žijí v nevyhovujících a nedůstojných podmínkách. Právě těmto lidem zprostředkujeme kontakt s osobami, které ubytování nabízejí a v průběhu celého procesu zabydlení jsme oběma stranám k dispozici. Dohlížíme na to, aby byly vybalancovány potřeby obou stran.

Podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků, klíčového dokumentu v oblasti mezinárodní ochrany osob na útěku, je uprchlíkem “osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti.“

Česká republika přistoupila k úmluvě a definici uprchlíka převzala ji do azylového zákona (č. 325/1999 Sb.). Jsme však smluvní stranou i dalších dokumentů, které se věnují ochraně uprchlíků – například Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod nebo Evropské sociální charty.

V kontextu Evropské unie však existuje kromě samotného azylu ještě doplňková ochrana a dočasná ochrana. Doplňková ochrana je dle azylového zákona určena člověku, „v jehož případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl vrácen do státu, jehož je občanem, hrozilo by mu skutečné nebezpečí vážné újmy.“ Za vážnou újmu se považuje:

(a) uložení nebo vykonání trestu smrti,
(b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu,
(c) vážné ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo
(d) pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.

Doplňková ochrana je ve srovnání s azylem „nižším“ statusem, je častěji přezkoumávána, a v zásadě by měla být pouze dočasná. V běžné mluvě jsou pak i osoby požívající doplňkové ochrany zahrnovány pod pojem „uprchlík“.

O průběhu azylového řízení, a o tom, na co mají žadatelé o azyl nárok a jaké mají povinnosti najdete více webu Sdružení pro integraci a migraci, kde je na jednom místě souhrn veškerých potřebných informací pro žadatele o mezinárodní ochranu.

Neexistuje definice tzv. ekonomického migranta. Vesměs jsou tím myšlení lidé, kteří nemají právní nárok na žádnou formu mezinárodní ochrany. Typicky jsou to osoby migrující za prací – včetně třeba občanů ČR v jiných zemích Evropské unie.
Veškeré osoby dlouhodobě pobývající mimo svoji zemi původu označujeme souhrnným neutrálním pojmem „migranti“.

V souvislosti s válkou na Ukrajině byl poprvé v historii EU spuštěn mechanismus dočasné ochrany. Představuje ochranný institut výjimečné povahy, existující vedle mezinárodní ochrany. Smyslem je rychle a účinně reagovat na hromadné přílivy vysídlených osob ze třetích zemí, které se nemohou vrátit do země svého původu. Může se jednat o osoby, které uprchly z oblastí ozbrojených konfliktů nebo endemického násilí, nebo osoby, kterým vážně hrozí systematické nebo obecné porušování lidských práv, či osoby, které se staly oběťmi takového porušování lidských práv. Občané, kteří na území ČR přišli před 21. 3. 2022 a získali speciální dlouhodobé vízum za účelem strpění (s kódem D/VS/u), jsou pro účely zákona považováni za držitele dočasné ochrany. O dočasnou ochranu lze požádat jen v jedné zemi Evropské unie.

Podle informací MV ČR je povinností příchozích Ukrajinců a Ukrajinek registrovat adresu do 3 dnů od příjezdu do ČR na cizinecké policii. Adresy jednotlivých poboček cizinecké policie naleznete zde. Tato povinnost se vztahuje i na změnu adresy registrace, kterou je nezbytné nahlásit na příslušné pracoviště OAMP.

Za předpokladu, že uprchlík má biometrický cestovní doklad, může na území pobývat legálně až 90 dnů, během kterých je následně nutné si vyřídit dočasnou ochranu. Z udělené dočasné ochrany uprchlíkům plynou další benefity např. přístup do veřejného zdravotního pojištění, volný přístup na trh práce, speciální humanitární dávka a další. Dočasná ochrana platí 1 rok, bude o 1 další rok prodloužena. Případné další prodloužení tohoto institutu bude podléhat politickému rozhodnutí na úrovni Evropské unie.

Detailní informace ohledně dočasné ochrany, práv a povinností uprchlíků najdete na webu Ministerstva vnitra.

Počet osob, které byly nuceny opustit své domovy, je v současnosti celosvětově nejvyšší v historii – podle dat UNHCR překonalo toto číslo v roce 2022 poprvé v historii hranici 100 milionů osob. V polovině roku 2022 činilo toto číslo okolo 103 milionů jedinců. Většinu tvoří tzv. vnitřně vysídlené osoby, které přebývají v zemi původu, (necelých 43 milionů) jsou pak uprchlíci ve smyslu Ženevské úmluvy.

Do Evropy v minulých letech přicházelo 200 - 350 tis. žadatelů a žadatelek o azyl ročně. Od roku 2014 však tato čísla vzrostla a v roce 2015 přišlo v souvislosti s důsledky tzv. Arabského jara a konfliktem v Sýrii hledat do Evropy ochranu více než 1,2 milionu osob. V souvislosti s uzavřením tzv. Balkánské trasy a dohodou s Tureckem se počet příchozích od roku 2016 opět snížil na zhruba 365 tis. ročně. Od března letošního roku se Evropa potýká s další uprchlickou vlnou, tentokrát z Ukrajiny vlivem ruské invaze. Do evropských zemí emigrovalo z Ukrajiny odhadem asi 7,8 milionů obyvatel (údaje k 31. 12. 2022), většina z nich do Polska.

Celkový počet osob s mezinárodní ochranou žijících na území České republiky na konci roku 2020 činil podle údajů Českého statistického úřadu 2 220, což představuje 0,02 % populace ČR. Dále v ČR pobývá několik stovek žadatelů o mezinárodní ochranu, přičemž azyl je udělován maximálně desítkám z nich.

Jak již bylo zmíněno, během prvních dvou měsíců od začátku války Ukrajinu opustilo 5,6 milionů obyvatel (údaje k 4. 5. 2022 aktuální info zde) a do konce roku 2022 uprchlo celkem asi 7,8 milionů obyvatel (údaje k 31. 12. 2022). Jejich cílovou destinací jsou okolní země – jen Polsko přijalo více než 3 miliony uprchlíků.
V České republice zatím o dočasnou ochranu požádalo asi 480 000 lidí (údaje k 31. 12. 2022). Jedním z klíčových faktorů pro současný příchod uprchlíků z Ukrajiny do České republiky je geografická blízkost obou zemí. Dalším faktorem jsou historické a sociální vazby Ukrajinců v České republice, kde ukrajinská menšina s počtem lidí cca 200 000 na konci roku 2021 tvoří nejpočetnější diasporu, spolu s dalšími 65 000 krátkodobými (sezónními) pracovními migranty z Ukrajiny.

Z hlediska demografie lidí prchajících před válkou na Ukrajině do České republiky je nutně poznamenat, že v současné době početně převažují ženy – 65 %, muži pak tvoří 35 %. Z hlediska věkového složení dospělí tvoří 58 %, dětí 39 %, senioři 4 %. Matky s dětmi tak tvoří nejpočetnější skupinu žadatelů o dočasnou ochranu.

Z vlastních zkušeností v rámci projektu Uprchlíci Vítejte bychom chtěli zdůraznit, že v procesu hledání vhodného ubytování pro žadatele dbáme na jejich specifika a potřeby, nicméně pro nás není rozhodující, z jaké oblasti Ukrajiny uprchlíci pocházejí, jejich věk, ekonomické pozadí nebo národnost.

Dle PhDr Marii Jelínkové z FSV UK, výzkumy opakovaně ukazují, že lidé přeceňují vztah mezi migrací a kriminalitou . Částečně je tomu tak proto, že média mají tendenci zobrazovat migranty jako osoby zvlášť náchylné ke kriminalitě nebo vzbuzují dojem, že přítomnost migrantů nějakým způsobem kriminalitu ve společnosti zvyšuje . Více než dvě desítky empirických studií však došly k závěru, že oblasti s větším počtem přistěhovalců nebo s větším přírůstkem přistěhovalců mají přibližně stejnou, nebo dokonce nižší míru kriminality, než je v dané společnosti běžné . I přes často nelichotivý mediální obraz migrantů tak platí, že obecně má migrace nulový vliv na míru kriminality. Neadekvátně malá pozornost bývá v médiích naopak věnovaná tomu, že migranti jsou často oběťmi zločinu . V současnosti se však zdá, že mediální pokrytí situace válečných uprchlíků z Ukrajiny je výrazně příznivější, než tomu bylo v případě jiných uprchlických vln.

V projektu Uprchlíci vítejte je naší dlouhodobou prioritou bezpečnost procesu ubytování, a právě z toho důvodu každý žadatel prvně projde tzv. mapovací schůzkou se sociálním pracovníkem nebo pracovníci, kde v rámci procesu ověření registračních a formálních náležitostí se snažíme podobná rizika minimalizovat. Nicméně, naše dosavadní zkušenost je zatím dobrá a s podobným rizikem jsme se nikdy nesetkali.

Zkušenosti z ČR i ze zahraničí ukazují, že existuje několik klíčových kritérií úspěšné integrace cizinců. Mezi ně patří ovládnutí komunikační úrovně jazyka, orientace ve společnosti, navázání osobních vztahů s majoritou, a v neposlední řadě ekonomická soběstačnost dotyčného cizince. Aby ne vždy snadný proces integrace mohl být úspěšný, je třeba na jedné straně zajištění potřebné podpory ze strany veřejných institucí (dostupné jazykové a orientační kurzy, podpora při hledání bydlení a zaměstnání, rekvalifikace apod.), a na straně druhé také otevřený a vstřícný přístup zástupců většinové společnosti. O dalších předpokladech úspěšné integrace cizinců si můžete dočíst v Manuálu lokální integrace migrantů v České republice. Zásadním faktorem je však stabilní bydlení ve vyhovujících podmínkách, čemuž náš projekt významně přispívá.

V ČR existuje Státní integrační program, v jehož rámci by každý uznaný azylant měl dostat potřebnou a individualizovanou startovací podporu. Financují se z něj jazykové kurzy, sociální služby, ale také třeba náklady na bydlení a vybavení domácnosti. Jeho garantem pro rok 2017 je Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra. Realizátory individuálních integračních plánů jsou pak většinou, ale nikoli výhradně, nevládní organizace.

V případě dočasné ochrany se na uprchlíky nevztahuje Státní integrační program, nicméně se pro nově příchozí z Ukrajiny poskytuje podpora ve formě dávek, poskytnutí volného přístupu na trh práce, přístup ke zdravotní péči a taky školám a školkám pro děti. Podanou ruku nabízí i občanská společnost: české obce, neziskové organizace a dobrovolníci zajišťují rozsáhlé spektrum podpůrných služeb, čímž přispívají k dlouhodobé integraci. Mezi ně můžeme zařádit jazykové kurzy, psychosociální a právní poradenství, komunitní akce, kulturní programy apod.

Projekt Uprchlíci vítejte je unikátním v tom, že do začleňování uprchlíků zapojuje přímo místní komunity, což žádný shora řízený systém nemůže nahradit. V projektu Uprchlíci vítejte nejde pouze o zajištění ubytování, ale v ideálním případě také o navázání blízkých vazeb a o výměnu zkušeností mezi místními a příchozími. Ve výsledku z toho profitují obě strany. Uprchlíci se rychleji zorientují v novém prostředí a získají tolik potřebné zázemí. Místní zjišťují, jaké jsou potřeby migrantů, učí se o kultuře příchozích, ztrácí vlastní předsudky. Dlouhodobě tento projekt může napomáhat harmonickému soužití mezi uprchlíky a občany ČR.

Vážíme si Vaší štědrosti a ochoty pomoci lidem, kteří museli kvůli válce opustit své domovy. Rozhodli jste se poskytnout jim ubytování a jsme rádi, že jste k tomu využili naši platformu Uprchlíci vítejte. Možná máte v této souvislosti mnoho otázek, ať už ohledně praktických záležitostí nebo samotného soužití s Vašimi hosty. Všem ubytovatelům poskytujeme příručku, kde se Vám pokusíme některé z nich zodpovědět a upozornit Vás na další nezbytné záležitosti.

Všem poskytovatelům ubytování nabízíme dvoujazyčné vzory nájemních smluv, které jsou vypracované právním oddělením SIMI a jsou vhodné pro žádost o solidární příspěvek. Kromě toho aktivně sledujeme legislativní změny, o kterých naše vás a naše klienty pravidelně informujeme.

Kromě nabídky těchto informací poskytujeme řadu dalších služeb. Organizujeme prvotní setkání mezi uprchlíkem a ubytovatelem, kde je vždy k dispozici i tlumočník. Snažíme se během těchto setkání vždy vyjasnit veškeré potřebné otázky a díky tomu předcházíme nedorozuměním v budoucnosti.

Kromě toho aktivně budujeme komunitu a snažíme se vytvářet akce pro všechny, kdo je s naší platformou spojen.

Pokud jste se rozhodli pro registraci ubytování na našem webu, mějte na vědomí, že jsme aktivní primárně v Praze a Středočeském kraji a na rozšiřování naších aktivit usilovně pracujeme. Pokud potřebujete svou nabídku ubytování obsadit co nejdřív, doporučujeme se obrátit na příslušné KACPU ve vašem kraji.